Odmala jsem sledoval vztahy věcí kolem sebe – bavilo mne to a naplňovalo. Nedokážu říct, odkud se to bralo; asi jsem se s tím narodil a vedlo mne to k četbě mnoha poznávacích a populárně vědeckých knih. Ještě na konci středoškolského studia jsem se začal zajímat o alternativní medicínu. Bylo to díky mému vnitřnímu přesvědčení, že věci, které se kolem dějí, spolu souvisí a nemusí to být vždy jen tím očividným způsobem. Výrazně tomu napomohly přednášky různých odborníků, které do Otrokovic přivedl bylinář Josef A. Zentrich.
V tomto přesvědčení jsem se při studiu medicíny jen utvrdil, když jsem sledoval, jak je komplexní fungování lidského těla rozparcelováno mezi jednotlivé lékařské obory. I praxe vnitřního lékařství, což je můj prvotní obor, je méně celkově pojatá, než jsem si za studií myslel. Nakonec jsem přešel na rehabilitaci, která mne v tomto uspokojuje více. (Rehabilitační lékařství je asi nejkomplexněji pojatý medicínský obor; příznačné je, že až v posledních letech se pozvolna prosazuje do studijních plánů lékařských fakult.)
Nicméně rehabilitace se zabývá především pohybovým aparátem vymezeným na svaly, klouby a související nervové funkce; to je její určitá limitace. Tuto jsem se pokusil překonat svým studiem osteopatických technik, které začalo 2007 kurzem viscerální manipulace pod vedení Alexe J. de Koeniga, pokračoval jsem studiem kraniosakrálních technik v kursu Radka Neškrabala r. 2010 a zdokonalování v těchto technikách průběžně trvá dosud.
Klasickou homeopatii jsem studoval nejprve v základním kursu London College of Classical Homeopathy 1994-96, pak četné nadstavbové semináře a kursy České školy klasické homeopatie a Školy revoluční homeopatie bratří Sehgalů. Nyní nejvíce čerpám z práce kanadského homeopata Louise Kleina, Holanďana Jana Scholtena, italského průkopníka Massimo Mangialavoriho, Angličana Jonathana Hardyho a švýcarského pediatra Heinera Freie, jejichž techniky se snažím intenzívně vstřebávat na seminářích i webinářích.
Ještě za vysokoškolských studií r. 1993 jsem absolvoval kurs akupunktury vedený MUDr. R. Růžičkou, ale akupunkturu dnes používám spíše okrajově. Spíše mne vedla k aplikacím tzv. suché jehly, což je jedna z technik léčení spoušťových bodů.
