- Co je podkladem rehabilitační léčby?
- Jak se stanovuje rehabilitační diagnóza?
- Proč kladete takový důraz na cvičení?
- Mně postačí brožura s návodem na cvičení. Máte nějakou?
- Jak moc je třeba cvičit?
- Proč mi to cvičení nejde a tamtomu pánovi tak dobře?
- Proč se zajímáte i o ty tělesné partie, které mne nebolí?
- Pane doktore, prokřupnete mi tu blokádu v páteři?
- Má nějaký vztah k bolestem i psychika?
- Předepíšete mi masáž?
- Přišel jsem jen, protože potřebuji vědět, co mi je.
Co je podkladem rehabilitační léčby?
Naším cílem je snaha harmonizovat funkce pohybového aparátu (svaly, klouby, vazy a nervový systém), aby nedocházelo k přetěžování nebo naopak nevyužívání některých jeho částí. Zdá se, že máme geneticky uložené optimální pohybové programy, takže by stačilo jen uvolnit a nechat jít ty nesprávné návyky, které jsme se během života naučili. Potíž je v tom, že s nimi začínáme mnohem dříve, než se prvně postavíme na nohy.
Ve stavu pokročilé pohybové patologie ale nemusí být možné tohoto stavu dosáhnout pro omezení velkou bolestí, změnami na pohybovém aparátu nebo nespolupráce.
Jak se stanovuje rehabilitační diagnóza?
Snažíme se v naší diagnóze zahrnout jak to, co je postiženo, tak proč je to postiženo. Reflektujeme také fakt, že pohybový systém funguje jako celek v navazujících svalových řetězcích. Tak dva lidé, oba s artrózou kyčle II. stadia, mohou mít diametrálně odlišné subjektivní potíže v závislosti na schopnosti relaxace svalů ohybačů-natahovačů i rotátorů kyčle a ty zase reagují na aktivitu stabilizačních svalů trupu.
Běžná diagnostika artrózy postavená na rentgenových snímcích ukazuje jen změny viditelné na kostních strukturách, kde se zobrazuje strukturální poškození kloubu až s časovým odstupem a pomíjí informaci o pohybovém chování.
Proč kladete takový důraz na cvičení?
Protože je to způsob, jak pracovat s mozkem; těmi jeho částmi, které řídí pohybový projev. A krom mozku je cílem posílit svaly, vazy, zrychlit reakce a zlepšit vytrvalost. To farmaka ani elektroléčba nezajistí.
Mně postačí brožura s návodem na cvičení. Máte nějakou?
Bohužel (či bohudík) toto nenabízím. Nácvik nových pohybových dovedností se odehrává v několika fázích a na počátku je asistence druhé kvalifikované osoby (fyzioterapeuta, ev. rehabilitačního lékaře) nenahraditelná. Je nutné si pohyb představit, zapojit požadované svaly pomocí přesně dávkovaných pohybů a naučit se vnímat při tom své tělo. Dále korekce chyb, které si pacient sám neuvědomí, ale druhá osoba je vidí. A tak dokola, až se začne měnit způsob podvědomého užívání těla.
Jak moc je třeba cvičit?
Pravidelně a v krátkých intervalech, dokud není nový pohybový návyk automatizován. Pacient na počátku prochází fází tzv. korového učení, kdy se musí soustředit na to, co s tělem dělá, vzpomínat, jak vnímal své tělo pod dohledem fyzioterapeuta, a snaží se to opakovat sám doma. Intenzivní aktivace mozkové kúry vede k rychlé únavě a unavený člověk se při cvičení vrátí k původním nesprávným vzorcům pohybu a vlastně si fixuje ty stereotypy, které ho přivedly k bolesti a do ordinací lékařů. Takže cvičit v jednom bloku cca soustředěně 10-15 minut (prevence korové únavy) a nejméně 1x denně (zafixování nových návyků).
Proč mi to cvičení nejde a tamtomu pánovi tak dobře?
Bohužel si nejsme rovni ani ve svých talentech. Zatímco jedni lidé jsou schopni velmi dobře vnímat své tělo a často to přetaví v rychlé a přesné pohybové učení, tak druzí si neuvědomí ani to, že po ošetření zvednou ruku o 30° výš. Není to úmysl, jen nevnímají své tělo. Bohužel právě tyto osoby jsou více disponované k rozvoji bolestivých poruch pohybového systému a daleko hůře se učí nahradit nesprávné návyky lepšími. Mnohdy toho ani není možné dosáhnout a uchýlíme se k symptomatické léčbě.
Proč se zajímáte i o ty tělesné partie, které mne nebolí?
Protože pohybový aparát je provázaný celek. Např. zvednutí paže tedy nezahrnuje jen svaly nad ramenním kloubem, ale i stabilizaci lopatky proti krční a hrudní páteři, žebrům, hrudní kosti, ale i oblasti pánve a někdy i oporu nohou o zem. Zde nalezenou patologii se snažíme také řešit. Takže se např. bolest v kříži může zlepšit po ošetření v oblasti nohy apod.
Pane doktore, prokřupnete mi tu blokádu v páteři?
Nárazové manipulační techniky také někdy děláme, ale nespoléháme na ně v takové míře, jako třeba chiropraktici. Naší snahou je spíše upravit napětí ve svalech event. fasciovém systému, aby k blokádám pokud možno již nedocházelo. A mnohdy vidíme „prokřupnutí“ jako vysloveně nevhodné.
Má nějaký vztah k bolestem i psychika?
Má a v několika ohledech. Jednak se pohybová porucha vyvíjí roky nebolestivě a týká se to i většiny výrůstků na páteři nebo výhřezů meziobratlových plotének. Okamžiky, kdy se tato potenciální porucha stane skutečně bolestivou, se nápadně často kryjí s obdobím psychické zátěže. Ta může jednak navozovat vyšší svalové napětí, které mechanicky ještě zhoršují tlak (kloubní blokády, přetížení svalů, výhřez ploténky), ale i v mozku vyšší citlivost na bolestivé vjemy. Takže taková bolest není „od hlavy“, ale hlavou nastartovaná.
Další kapitolou jsou situace, kdy je přítomna dlouhodobá i nevelká deprese, která ale nemusí mít ani psychickou komponentu moc výraznou, protože se může takzvaně somatizovat. A to pak přijdou bolesti zad, které už ale mají příčinu v psychické rozladě. Rehabilitace může pomoci i zde, avšak je potřeba řešit i psychický stav spíše než to odmítnout a nadále se cítit „silný“.
Předepíšete mi masáž?
Ne, masáž ani není součástí běžné fyzioterapie. A také není hrazená ze zdravotního pojištění, ani nemá svůj kód, takže ji předepsat na poukaz ani nelze. Někteří fyzioterapeuti to nabízejí jako samostatnou hrazenou proceduru.
Masáži se podobají tzv. techniky měkkých tkání, ale to je příprava k další práci s tělem, nikoliv finální ošetření.
Přišel jsem jen, protože potřebuji vědět, co mi je.
Toto je jedna z nejpřekvapivějších reakcí, ale není vůbec řídká. Zdá se mi nečekané, když někdo upozadí požadavek na řešení stavu a úlevu od bolesti ve prospěch prosté verbální informace, ale stává se to. Většinou se snažím těmto pacientům vysvětlit, že a) diagnózy od několika lékařů nemusí být totožné a b) stejně neujde práci na fyzickém těle.
