- Je nutné užívat homeopatické léky po dlouhou dobu?
- Trvá dlouho, než homeopatie začne účinkovat?
- Potřebuje homeopat znát lékařské diagnózy?
- Jsou při homeopatické léčbě nutná nějaká dietní opatření?
- Je při homeopatické léčbě nutné vysadit léky?
- Způsobují homeopatické léky na počátku léčby zhoršení potíží?
- Funguje homeopatie i v akutních případech?
- Mají homeopatika nějaké vedlejší účinky?
- Co je konstituční homeopatie?
- Jsou nějaké situace, kdy není homeopatie vhodná?
- Jak homeopat najde specifický lék pro určitého pacienta?
Je nutné užívat homeopatické léky po dlouhou dobu?
Ne nutně. Homeopatické léky jsou impulsem, který má podnítit změny v těle. Někdy se setkáte I s podáním jediné dávky, po níž dostane organismus čas na reakci. Jakmile dojde k žádoucím změnám, tak je lepší užívání přerušit. Někdy se homeopatické léky opravdu podávají dlouhodobě – často v nižších nebo tzv. LM potencích. Vždy jsou ale nutné homeopatické kontroly k posouzení k posouzení účinku terapie. Nadužívání homeopatických léků může také způsobit nežádoucí reakce.
Trvá dlouho, než homeopatie začne účinkovat?
Ne. Homeopatický lék odpovídající konstituci pacienta začne působit hned. Nicméně ne každý organismus reaguje bezprostředně, někdy se reakce objeví s odstupem týdnů. To ale ovlivňuje také prudkost, energičnost, s jakou nemoc probíhá. Chronický oslabující stav má pomalejší odezvu, zatímco akutní stavy vykazují i rychlou odezvu na homeopatický lék.
Potřebuje homeopat znát lékařské diagnózy?
Ne. Homeopatický lék je vybírán na základě zhodnocení celkového stavu a ze stejné globální perspektivy posuzuje i léčbu. Diagnózy standardní medicíny nejsou stanoveny s takovým nadhledem a nadto nezohledňují subjektivní popis potíží pacientem. Jsou tedy mnohem obecnější a pro předpis homeopatického léku jen velmi zřídka použitelné. Stačí se podívat do homeopatické příručky zvané repertorium, zda použitím lékařských diagnóz dojdeme k homeopatickému léku: bolest hlavy – 1249 léků, zánět tlustého střeva – 157, alergie – 291 anebo rakovina 477 homeopatik.
Jsou při homeopatické léčbě nutná nějaká dietní opatření?
Ne, dietu nepožadujeme. Pouze době bezprostředně před a po užívání homeopatik je vhodné nejíst a nepít – vlastně udržet ústní sliznici, která je v kontaktu s homeopatikem, bez kontaktu s jídlem. Silně aromatické věci jako mentolové pochutiny, zubní pasty nebo kávu doporučujeme vynechat déle, ale je to jen v řádu desítek minut.
Je při homeopatické léčbě nutné vysadit léky?
Ne nutně. U některých léků by to bylo dokonce nevhodné (např. inzulín nebo dlouhodobě užívané kortikosteroidy); takový, na něž již vznikla fyzická adaptace organismu až závislost. Ale na druhé straně homeopatická léčba směřuje k přirozené odezvě těla (to je i podstatou tzv. homeopatického zhoršení). Tak může vznikat protichůdné působení mezi obnovenou fyziologickou odezvou těla a reakcí vynucenou zevně přivedenými medikamenty. Přirozená léčba samozřejmě probíhá volněji bez boje s chemikáliemi přicházejícími vně organismu, takže bez chemických léků to jde přirozeněji.
Způsobují homeopatické léky na počátku léčby zhoršení potíží?
Setkávám se s tím spíše řídce, ale je to možné. Mohou se objevit tzv. reverzní příznaky (= homeopatické zhoršení) jako projev zesílené přirozené odezvy těla. Je to krátký návrat některých dřívějších projevů, zdánlivě paradoxně spojený nebo těsně následovaný s nárůstem vitality nebo posunem k lepšímu na úrovni mentální či emoční. Většinou to vidím u dříve potlačených zánětů na sliznicích, kdy se tělo s opakovanou infekcí nevyrovnalo, nezískalo po sérii antibiotik schopnost lepší imunity, jen oslabením ztratilo schopnost reagovat – vytvořit zánět. Reverzní symptomy navazují na fenomén potlačení.
Funguje homeopatie i v akutních případech?
Ano a často je účinnější než běžná léčba nebo dokáže pomoci příjemněji pro pacienta.
Mají homeopatika nějaké vedlejší účinky?
Nemají. Je ale nutné přizpůsobit dávkování homeopatických léků odezvě organismu – nepředávkovat pacienta.
Co je konstituční homeopatie?
Je to původní směr homeopatie hledící na člověka jako na celek; v tomto smyslu konstitučně pracující homeopat hledá začátek potíží, vede vyšetření, analyzuje případ a hodnotí léčbu. Někteří takto pracující homeopaté zastávají názor, že konstituce je celoživotní, jiní vnímají (zdravotní) vývoj jako stupňovitý a i homeopatickou léčbu mohou takto vést.
Jsou nějaké situace, kdy není homeopatie vhodná?
Z mého pohledu především tehdy, kdy o to pacient nestojí a je k homeopatii doveden někým z rodiny. To bývá důsledkem velké pasivity pacienta nebo silového/přesvědčovacího přístupu rodinného příslušníka, který chce pro pacienta „jen to nejlepší“. Jinak má svá omezení stran úplného vyléčení: u starých a hodně slabých lidí nebo pokročilých onkologických stavů bych roli homeopatie viděl spíše v doplňkovém nebo paliativním působení, ale i tam má své místo.
Jak homeopat najde specifický lék pro určitého pacienta?
Nalezení homeopatického léku je výsledkem několikahodinového procesu i u zkušeného homeopata. První sezení je tím primárním sběrem informací o pacientovi, které pak homeopat znovu prochází, snaží se pochopit, jaká fyzická i psychická dynamika je obsažena v příběhu pacienta, najít klíčové body případu a vlastně se snaží porovnat případ, jak ho chápe, s případy, které homeopatie již dříve vyřešila. K tomu slouží různé nástroje: práce s příručkou zvanou repertorium, která laikovi připomíná telefonní seznam, práce s homeopatickými koncepty a skupinovými charakteristikami léků, využití vlastní zkušenosti i případů publikovaných jinými homeopaty.
