Co je homeopatie
Homeopatie je jemný, přesto však velmi účinný způsob energetického léčení, který pracuje na principu stimulace regenerační schopnosti organismu.
Stimuluje pro tělo přirozené procesy, používá prostředky, které jsou netoxické, šetrné a nenávykové a jsou vhodné pro lidi všech věkových kategorií včetně seniorů, dětí i těhotných.
Tato přirozené, jemná a efektivní terapie je postavena na základech stanovených německým lékařem Samuelem Hahnemannem na počátku 19. století.
Nadčasovost jeho poznání dává homeopatii schopnost efektivně pomáhat lidem v různých stadiích rozvoje materiální medicíny jen tím, že nachází zdroj uzdravování zevnitř a nesnaží se tělesné procesy změnit silou zvenčí.
Každý člověk je jedinečný a vyžaduje léčení, které je mu ušité na míru. Lék nebo léčebný postup, který je pro jednoho optimální, může být pro druhého nevhodný.
Homeopatické léčba je postavena na myšlence, že pro každý chorobný stav lze nalézt odpovídající homeopatický lék odpovídající aktuálnímu energetickému procesu v organismu. Homeopatický lék určujeme podle symptomů pacienta včetně jeho subjektivních pocitů, nikoliv podle medicínské diagnózy.
Základní principy
Individualizace
Každý člověk je jedinečný a vyžaduje léčení, které je mu ušité na míru. Lék nebo léčebný postup, který je pro jednoho optimální, může být pro druhého nevhodný. Stejně tak se požadavky na léčebný zákrok mohou měnit v průběhu času: jak se vyvíjí člověk, vyvíjí se i jeho patologie a lék účinný v minulosti někdy už nestačí. Takže individualizujeme léčbu i v čase.
Homeopatický lék
Léčebné přípravky označované jako homeopatické léky (homeopatika) se získávají převážně z přirozených minerálních, rostlinných nebo živočišných substancí procesem zvaným potenciace, který popisuji níže. Homeopatický lék je jednak vlastní léčebný prvek homeopatie, ale tzv. obraz léku je také komplexní popis příznaků charakterizující pacienta zralého k podání tohoto homeopatika.
Potenciace
Homeopatické léky jsou připravovány podle lékopisných standardů odlišným způsobem od běžných farmak – ředěním a potenciací. Potenciace je metoda přípravy léků jedinečná pro homeopatii a spočívá v opakovaném ředění a protřepávání roztoku zdrojové substance dokud neobsahují jen její informační stopy. Tak se zvyšuje léčebný efekt původní substance a odstraňuje jakákoliv toxicita.
Zákon podobnosti
Zjednodušeně řečeno „podobné se léčí podobným“. Vychází z prvotní informace o homeopatickém léku, kdy nám zkouška potencovaného preparátu na zdravých dá informaci, jak pokusníci na tu substanci reagovali. Tyto reakce chápeme jako univerzální odpověď lidského organismu na druh energie, působení konkrétního homeopatického léku. Pokud máme pacienta s příznaky nemoci obdobnými potížím z toho prvotního pokusu, lze předpokládat, že to samé homeopatikum mu nastartuje léčebný proces.
Similimum
Similimum navazuje na zákon podobnosti a vede k němu myšlenka, že pro každý chorobný stav charakterizovaný určitými příznaky, lze nalézt odpovídající homeopatický lék s podobnou sadou příznaků, které by vyvolal v pokusu u zdravého. Similimum tedy odpovídá tomu, jaký je energetický proces, který v organismu probíhá během nemoci, a pomocí similima můžeme velmi cíleně nasměrovat sebeléčebný potenciál těla k úzdravě. Similimum určujeme podle symptomů pacienta včetně jeho subjektivních pocitů, nikoliv podle medicínské diagnózy. Similimum je tedy homeopatický lék, který odpovídá aktuálním projevům pacienta a v čase se samozřejmě může měnit.
Minimální dávka
Minimální dávka v homeopatii může být chápána dvojím způsobem. První znamená, že substanci použitou k přípravě homeopatického léku v něm nalezneme v minimální, většinou chemicky neměřitelné koncentraci. Tudíž u látky, která je v běžné koncentraci jedem, ani její toxické účinky není jak přenést. Druhý aspekt minimální dávky znamená, že se snažíme stimulovat přirozenou obrannou a regenerační schopnost těla právě tak, aby zahájila a udržela svou činnost a nebyla nadměrně stimulována (což by vedlo k jejímu vyčerpání). Zní to možná vágně, ale v dávkování homeopatického léku se orientujeme podle odezvy organismu. Takže při léčbě jde o přizpůsobení se probíhajícímu procesu. Minimální dávka může tedy být jednorázová nebo několikrát opakovaná s následným přerušením, aby byl dán čas na léčebnou reakci těla, ale může se jednat i o setrvalé podávání homeopatického léku, nejčastěji v tzv. LM potenci. To závisí na stavu pacienta a odhadu reakce homeopatem.